Podvečerní randoné na Kozákově

Jako v létě neu­stá­le vozím v autě gol­fo­vé vyba­ve­ní, začal jsem pro strýč­ka pří­ho­du tahat s sebou také zimní nádo­bíč­ko. Na jedné z pra­cov­ních cest mi padl do oka vrch Kozá­kov, nepře­hléd­nu­tel­ná to domi­nan­ta kra­ji­ny mezi Čes­kým rájem a Pod­kr­ko­no­ším. Bylo už sice pozdě odpo­led­ne, ale vče­rej­ší pří­liv pra­ša­nu a dra­ma­tic­ká oblo­ha vábi­la k loučkaření.

Naho­ru jsem vybě­hl sva­hem s remíz­ky vlevo od sjez­dov­ky na Vrších. Doce­la jsem se zahřál, abych stihl užít vrcho­lo­vé pano­rá­ma a nafo­tit pár nála­do­vek napo­sle­dy svým sta­řič­kým iPho­ne 3GS. Pak už jsem až do setmě­ní řádil mezi stro­my, sjíž­děl a zase stou­pal snad na všech­ny svě­to­vé stra­ny. Za svitu čelov­ky jsem dora­zil na par­ko­viš­tě k vleku, kde se poma­lu sjez­dov­ka při­pra­vo­va­la na večer­ní lyžování.