Prvomájová nadílka

Půl metru pra­ša­nu v Níz­kých Tau­rách. Tra­dič­ně odjíž­dí­me den po dni, než kdy bychom měli správ­ně jet. Tudíž pra­šan už není ve střed­ních polo­hách pra­šan, ale… Zkrát­ka máme to tak, neměj­te nám to za zlé. Jeli­kož Vláďa prv­ní­ho vyspá­val po májce, odjíž­dě­li jsme pozdě s tím, že ale­spoň vyzkou­ší­me večer­ní při­blí­že­ní se spa­ním v autě na místě.

Natáhl jsem si pěkně sval, když jsem se hrabal z půl metru mokrého sněhu.

Dnes bylo víc oblou­ků a míň mrch, ale i tak mrchy byly někte­rý sluš­ný. Naho­ře vcel­ku fou­ka­lo. Jinak ještě musím říct, že jsme strá­vi­li úplně super noc v zapr­dě­ném kom­bí­ku. Večer jsme si dali každý dvoje Svi­ja­ny, takže to byl ještě po kusku­so­vý veče­ři luxus a divím se, že auto ráno nele­vi­to­va­lo. – Máňa

Byla to zkouška pokory.

Poří­dil jsem si nové lyže, že budu jez­dit líp a že se mi bude jez­dit snáze. Ale zjis­til jsem, že to je pořád stej­né. Lépe a snáze nebu­de, ale je tady fajn. Doma při­tá­pím lyže­mi do kot­lí­ku pod ohýnek. – Vláďa