Expert Sepp

Potká­te něko­ho nezná­mé­ho a pad­ne­te si do oka, ale nepře­dá­te si kon­takt. Je pří­jem­né, potká­te-li ho jako zázra­kem znovu a na tom samém místě. Kopec Gla­senberg má míst­ní expert Sepp za pět­a­tři­cet let sjezdě­ný kolem doko­la. Ale každý den je jiný, říká.

Vyra­zi­li jsme s Vlá­ďou oku­sit čer­s­tvý pra­šan. Jako málo kdy jsme neče­ka­li na první jasný den po nadíl­ce, ale roz­hod­li jsme se vyra­zit přímo do sloty. Než jsme sta­či­li vystou­pat na vrchol kopce Gla­senberg, parád­ně se rozsně­ži­lo. Při první jízdě dolů na nás volá něja­ký lyžník, který stou­pá vzhůru.

Ty jo to je ten maník, co jsem ho tu potkal minu­le a jez­di­li jsme spolu, to je úžasný!

Potře­se­ní pra­vi­cí, poplá­cá­ní po rame­nou a nabíd­ka sjez­dit svahy, které nezná­me. To se zkrát­ka nedá odmít­nout. A hned první jízda má být zost­ra. Sepp říká, že si pama­tu­je jak tu před pat­nác­ti lety sjela lavi­na. Násle­du­je­me Seppa do křoví a jakmi­le se pro­de­re­me přes vět­ro­lam, str­most svahu nás přeci jen zasko­čí. Ale pra­cho­vá peři­na je víc než výzva. Když po emo­tiv­ním sjez­du stou­pá­me podru­hé k vrcho­lu, zasta­vím se pohle­dem na strmé horní části svahu, který jsme při první jízdě nechtě­li jet, pro­to­že by to bylo na nás moc. Po tom co jsme právě sjeli, se nám už tento úsek jeví jen jako mírná loučka.

No, nebu­du si plá­cat játra, jez­di­li jsme do roz­tr­há­ní těla. Tepr­ve když Sepp legen­dár­ní hláš­kou ukon­čil dneš­ní den, dali jsme si sraz na urče­ném místě, odkud nás Sepp odve­zl k němu domů na ochut­náv­ku domá­cí šunky a šna­psu. Při dvou­ho­di­no­vé degusta­ci jsme naplá­no­va­li další akce a může­me prý kdy­ko­liv při­jet a přespat. Vřelé díky!

V tako­vém poča­sí už jsem jindy nor­mál­ně dvě hodi­ny doma